Historie džínů aneb víte, co nosíte a proč se jim říká rifle

Džíny vznikly v 19. století jako pracovní kalhoty pro americké dělníky a horníky. Látka, ze které se šijí, se jmenuje denim a je to pevná bavlněná tkanina v keprové vazbě, tradičně barvená indigem. Slovo „rifle“, které v Česku používáme nejčastěji, je vlastně zlidovělý název jedné značky. Historie, kterou nosíte na sobě, je delší a pestřejší, než by se zdálo.

Denim, džíny, rifle: co je co

Denim je látka. Poznáte ji podle šikmého žebrování na povrchu, které vzniká keprovou vazbou. Nitě osnovy jsou obarvené modře, nitě útku zůstávají bílé, a proto je rub džínů světlejší než líc. Podle nejčastěji uváděného výkladu jméno denim pochází z francouzského označení látky z města Nîmes. Džíny jsou kalhoty z denimu. Slovo se obvykle spojuje s italským Janovem, kde se podobná pevná látka používala na pracovní oděvy námořníků. A rifle? V Česku se tak začalo říkat džínům podle italské značky, jejíž výrobky se k nám ve druhé polovině 20. století dostávaly. Jméno zlidovělo natolik, že ho dnes používáme pro všechny džíny, podobně jako říkáme „izolepa“ každé lepicí pásce.

Obojí je dnes v pořádku, jazyk se prostě vyvíjí.

Od dělníků k přehlídkám

V roce 1873 si krejčí a obchodník se suknem v Americe nechali patentovat kalhoty z pevné látky, zpevněné na kapsách a v rozkroku kovovými nýty. Byly určené pro zlatokopy, dělníky a farmáře, kteří potřebovali oblečení, které hned tak neroztrhnou. Kalhoty se rychle rozšířily a brzy je začali šít i další výrobci.

Ve třicátých letech 20. století se objevily první džíny střižené pro ženy, zatím hlavně na ranče a na venkov.

Po druhé světové válce se džíny staly symbolem mládeže. Nosily je filmové hvězdy a rockoví zpěváci a pro mladé lidi znamenaly vzdor proti uhlazenému stylu rodičů. V některých školách byly dokonce zakázané. V šedesátých a sedmdesátých letech je převzali hippies, džíny se zvonovými nohavicemi, výšivkami a nášivkami. Punk pak přinesl roztrhané a sepnuté džíny. V socialistickém Československu byly nedostatkovým zbožím a skutečné džíny ze Západu se sháněly za bony nebo od známých. Od osmdesátých let je nosí skutečně všichni a módní domy je předvádějí na přehlídkách. Z oblečení, které mělo vydržet těžkou práci v dolech, se stal nejrozšířenější kus oblečení na světě.

Střihy, které se vracejí

Móda džínů se točí v cyklech. Zvonové nohavice ze sedmdesátých let, vysoký pas a volné „mom jeans“ z osmdesátých a devadesátých, úzké skinny džíny z přelomu tisíciletí a dnes znovu rovné, široké a volné střihy. Každá generace si najde svou oblíbenou podobu a ta předchozí ji o pár let později objeví znovu. Pro ženu, která nechce každou sezónu kupovat nové džíny, je nejjistější rovný střih s vyšším pasem v tmavě modré barvě. Nevypadá zastarale v žádném desetiletí.

Můj tip: Až budete zkoušet džíny, vzala bych s sebou boty, ke kterým je chcete nosit. Délka nohavic u širokých a zvonových střihů se odvíjí od podpatku a v kabince naboso působí úplně jinak.

Jak džíny vydrží déle

Perte je méně často, naruby a na nižší teplotu. Barva vydrží déle a látka se nebude tolik trhat v rozkroku. Sušte je na vzduchu, v sušičce se sráží a elastan v strečových džínách ztrácí pružnost. Prodřená místa nechte včas zašít nebo podložit, oprava je snazší, dokud je díra malá. Kvalitní džíny tak vydrží mnoho let.

Časté otázky

Proč džíny pouštějí barvu?

Indigo se na vláknech drží jen na povrchu, a proto se postupně uvolňuje. Nové tmavé džíny perte první několikrát samostatně a počítejte s tím, že mohou obarvit světlou sedačku nebo kabelku.

Proč mají džíny malou kapsičku?

Malá kapsa v pravé přední kapse se tradičně spojuje s kapesními hodinkami, které se v době vzniku džínů nosily. Dnes do ní většina lidí strká drobné, klíček nebo sluchátka.

Zdroje

• ČSN EN ISO 3758, symboly pro ošetřování textilií
• Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu